Sleduje nás 16004 lidíRSS

Tutorials - grafika pro každého , tutoriály , grafická komunita , portál

Blog - nic o grafice Zakupte si tričko Tutorials.cz Hledáme redaktory!

Tutopedie - Začátky v photoshopu ve formátu wikipedie Jste tu poprvé? Přečtěte si vaše možnosti Grafické fórum - zapojte se do diskuze, do komunity Galerie uživatelů - nahrajte vlastní díla, nebo prohlížejte galerie ostatních

Základy v Photoshopu CS3 - Styly vrstev

Napsal: Ythren, Napsal: lefiath19.6.2008 Základy v Photoshopu CS3 - Styly vrstev - ilustr. obr.

Líbí se vám článek? Podpořte nás!

Linkuj.cz | vybrali.sme.sk

Dnes si uděláme komplexní průřez styly vrstev (Blending options) a projdeme všechny možnost prolínání vrstev.

Obtížnost: Není určena -

Psáno pro verzi programu: Není určena

Do nastavovacího menu stylů se můžeme dostat jednoduše dvojklikem na žádoucí vrstvu v panelu vrstev, nebo pokud klikneme pravým tlačítkem myši na příslušnou vrstvu a vybereme Volby prolnutí (styl vrstvy, Blending Options).

Nabídka se vám otevře na základní položce, kterou jsou Volby prolnutí.

Zde se nastavují nejzákladnější a nejdůležitější vlastnosti vrstvy. Dalo by se říct, že zbytek je jenom taková vata, hraní si s vrstvou a zde se dělají ty nejzásadnější změny, takže bychom této položce měli věnovat největší pozornost. Režim prolnutí určuje, jak se bude vrstva chovat vůči jiným vrstvám. Hned jak si projdeme celou položku, vrátíme se k prolnutí a podrobně si jej projdeme. Krytí určuje viditelnost celé vrstvy i jakýchkoliv efektů, které jí pomocí stylů přiřadíte. Ubíráním krytí tedy zprůhlední i styly vrstvy. Krytí výplně oproti tomu zprůhledňuje pouze vrstvu a efekty zůstávají. Tyto tři základní nastavení jsou tak často používaná, že jsou v paletce vrstev, kde je také lidé nejvíce využívají. Nicméně já jsem si zvykl je častěji používat v nabídce stylů, protože obvykle kromě nastavování průhlednosti a prolnutí přidávám ještě další efekty, takže je mi příjemnější, když to můžu nastavovat vše najednou.

Kanály vám ukazují, že jsou všechny tři základní barvy (červená, modrá a zelená) aktivní. To tak můžeme ponechat a dál se tím nezabývat, protože nejde o věci, které každý využije. Stejně tak všechny zbylé položky, až na Maska vrstvy skryje efekty. V případě zaškrtnutí budete maskou gumovat pouze efekty a ne celou vrstvu, což můžete dobře využít. Jelikož jsme masky ovšem ještě neprobírali, tak jenom upozorním, že masky se používají podobně jako guma a podobné nástroje na ořezávání. V článku o maskách si o tom všem povíme.

Teď, jak jsem sliboval, přichází přehled voleb prolnutí.

Pod vstvu, na kterou budu aplikovat prolnutí, vložím další, nejlépe fotku, protože na ní bude dobře vidět, co svrchní vrstva bude dělat. Vždy vrstva, na kterou aplikujeme jakékoliv prolnutí (kromě rozpuštění), ovlivňuje vrstvy pod ní. A vždy musíte mít alespoň jednu podkladovou vrstvu s Normálním prolnutím, aby se na ní odrážela ostatní prolnutí.

Jako první aplikujeme rozpustit, protože předvádět tu normální prolnutí, při kterém se nic neděje, by bylo trochu hloupé.

Rozpustit vám po okrajích vrstvu skutečně „rozpustí“, ovšem není to na pohled příliš pěkný efekt. Já osobně jsem ho snad nikdy nepoužil, svoje uplatnění najde zřejmě v kresbě, ale určitě ne v technických věcech. Tento efekt se jako jediný dá provádět bez nutnosti mít další vrstvu pod vrstvou, na kterou aplikujeme prolnutí.

Viditelný efekt ztmavení je, že vůči podkladu zmizely světlé části vrstvy. Toto prolnutí se hodí, pokud máte nějaký předmět na bílém pozadí a nechcete se namáhat s jeho ořezáváním, nebo by to bylo příliš těžké.

Zde máte ještě jeden příklad. Nejlepší je, když jde o jednodušší vrstvy, anebo o něco, co je krom bílého pozadí tmavé. Jinak to může způsobovat nežádoucí věci a v případě slečny s krémovou pletí vám zmizí její obličej.

Násobení je lepší demonstrovat na světlejší vrstvě. Jak vidíte, vrstvy se skutečně násobí, a ve výsledném efektu jde o ztmavenou fotku. Násobení vám nebude fungovat při bílé ani černé, protože v naprostých barevných extrémech se už nemá co násobit – pokud vám jde o co největší výsledný efekt, vybírejte plné odstíny různých barev.

U ztmavení barev se vrstva, na kterou jsme aplikovali prolnutí, pokusí u vrstvy pod ní ztmavit a zintenzivnit barvy. Doporučuji nepřehánět, protože jak můžete vidět, příliš tmavá vrstva má ve zvyku rozmazávat a zhoršovat kvalitu spodní vrstvy. To od toho, jak se prolnutí snaží zesílit barvy.

Lineární ztmavení se od normálního ztmavení liší jemnějšími přechody. Pokud máte tmavší vrstvu s přechody z černé do bílé, u lineárního ztmavení zůstanou přechody zachovány, zmizí jenom bílá. Na obrázku výše ostatně vidíte rozdíl.

Tmavší barva dělá to, co by měla. Barvy nejsou intenzivnější, ale tmavší. S bílou barvou to samozřejmě nefunguje.

Zesvětlení je opakem ztmavení, zůstává nám tedy světlá barva.

Závojem se dají vytvořil velmi pěkné efekty, proto jsem nyní vrstvy převrátil. Vrstva, na které jsme doteď testovali všechna prolnutí je vespod a na ní je fotka. Čím tmavší barvy podkladová vrstva má, tím lépe jsou místa na vrstvě se závojem vidět. Štětec vpravo má nastavenou tmavší barvu a zkapalnění, takže můžu provádět ještě další zintenzivňování. Můžete závoj vyzkoušet s vrstvami i opačně a jako podklad mít fotku, ale poté uvidíte jenom něco, co bude připomínat intenzivnější zesvětlení.

Zesvětlení barev je hojně využívaná a oblíbená metoda, jak dodat obrázku živější barvy. Pokud to přeženete, není problém vrstvu s prolnutím trochu zprůhlednit a snížit efekt. Platí čím světlejší barva, tím intenzivnější barvy.

Opak lineárního ztmavení. Kromě překrytí moje nejoblíbenější prolnutí, dokáže krásně rozsvítit efekty. Na příkladu níže máte tři fáze – první bez štětců, druhá se štětci, ale bez stylů, a třetí se styly nastavenými na prolnutí Lineárně zesvětlit

Světlejší barva dělá opak toho, co tmavší barva, zesvětluje, ale nezintenzivňuje barvy. Zde jsem naší prolínací vrstvě snížil krytí na 50%, aby zesvětlení nebylo tak intenzivní. Pokud totiž dáte bílé vrstvě prolnutí světlejší barva, tak těžko něco uvidíte.

A nyní přichází asi nejpoužívanější prolnutí, Překrýt. Překrytí způsobuje, že prolínaná vrstva se zkombinuje s podkladovou vrstvou. Obvykle se provádí kvůli vylepšení a rozšíření efektů. Zde nemáte barevná omezení jako u světlosti či tmavosti, můžete se vyřádit jak je libo. Zajímavé je třeba zkombinovat tři stejné vrstvy se sníženým krytím a všem dát překrýt (nesmíte zapomenou mít nějakou podkladovou vrstvu).

Variace světel mají své unikátní vlastnosti, prolnutá vrstva se poté snaží skutečně působit tak, že nasvětluje, ovšem světla fungují na podobném principu a zas tak moc se neliší, takže myslím že nám neublíží, když si je jenom prohlédneme. Nejzajímavější možnosti nabízí jasné a lineární světlo, například u fotografií, protože přidávají intenzitu barev.

Tvrdé míchání je skutečně intenzivní. Jelikož ovšem jde o takové změny v barvách, podkladové vrstvy jsou mnohem víc znehodnocovány. Z toho důvodu jsem toto prolnutí snad nikdy nepoužil, ale opět zřejmě najde uplatnění například u velmi kontrastních kreseb.

Rozdíl použije vrstvu k tomu, aby vytvářela inverzi vůči podkladové vrstvě. Inverzi můžete provést i zkratkou CTRL + I, v rozdílu jde ovšem o to, jakou barvu používáte. Pokud použijete jenom černou, bude výsledek přesně opačný (barvy) proti podkladové vrstvě. Pokud ovšem přidáte další barvy, nepůjde už o jednoduchou inverzi, ale bude se počítat inverze podkladové vrstvy a barev vrstvy prolínané. Na obrázku jsem použil pouze kombinaci černé a bílé, ale můžete si to s jinými barvami vyzkoušet sami a uvidíte. Platí – čím světlejší, tím větší inverze. Bílá vám zaručí kompletně opačné barvy.

Vyloučit funguje podobně jako rozdíl, oproti němu ovšem počítá pouze bílou a odstíny černé a šedé nemají ten efekt, že by vybíraly inverzní barvy, ale pouze zabarvují. Na obrázku to můžete vidět na okrajích, které jsou teď šedé.

Tentokrát jsem vyměnil vrstvu za tah štětcem s červenou barvou (ff0000). Ano, na obrázku to moc červeně nevypadá, ale to je díky aplikovanému prolnutí odstín. Pokud fotku překryjete celou červenou barvou s odstínem, bude celá fotka do červena, jako níže.

Sytost ovlivňuje, jak barevná podkladová vrstva bude. Pokud použijete bílou, bude fotka černobílá. V případě červené budou barvy velmi přehnané.

Barva se používá v situacích, kdy odstín nelze použít, například pokud je podkladová vrstva černobílá. Zde odstín nefunguje, protože tu nejsou žádné barvy, které by se daly přizpůsobit, takže nastoupí prolnutí barva, které překryje fotku vlastní barvou. Níže máte opět náhled, kdy je celá fotka prolnutá červenou. Pokud se to nepřehání, dá se tím ledacos vylepšit.

Vypadá to asi trochu divně, když máte světlost a ono je to tmavé, že? To je ale jenom proto, že jsem ponechal červenou vrstvu. Pokud bych použil světlejší odstíny, také by se fotka zesvětlila. Zesvětlení ovšem snižuje detaily a udělá vám z fotky spíš takovou skicu. Sám jsem to také moc nepoužíval, využití najde v uměleckých počinech a abstraktních dílech.

Tím jsme prošli režimy prolnutí a můžeme se pustit do samotných stylů. Ještě předtím chci ovšem dodat, že prolínání můžete mezi sebou jakkoliv kombinovat a výsledky vás můžou mnohdy velmi (a i nepěkně) překvapit.

Používejte ořezové masky (s přidržením ALT přesunete jednu vrstvu na druhou, jako na obrázku výše), poté bude horní vrstva prolínat pouze vrstvu, ke které je přiřazena. Rozdíl je značný.

Nezapomeňte, že pokud vám nebude nějaké prolnutí stačit, jednoduše můžete vrstvu duplikovat a efekt tím umocňovat, dokud nebudete spokojeni. Případně můžete měnit barvy vrstvy, jelikož intenzita aplikovaného prolnutí se vždy odvíjí od barev. A nebojte se prolnutí používat u stylů, naopak, využívejte ho jak jen budete moci, protože jde o jednu z nejlepších a nejefektnějších kombinací.