Tutorials - grafika pro každého , tutoriály , grafická komunita , portál

Základy práce s perem

Napsal: lefiath23.2.2008 Líbí se vám článek? Podpořte nás!

---

Byl pro vás nástroj pero vždy záhadou? Teď již nemusí být – naučte se s ním a nebudete se od něj chtít odloučit! Tento článek byl psán ve snaze odlišit se od tuctových článků na pero, kterých můžete najít desítky a všechny jsou stejné.

Obtížnost: Není určena -

Psáno pro verzi programu: Není určena

---

Pokud jste pero ještě nikdy nepoužili, zjistíte, jak skvělá a báječná pomůcka při tvorbě to je! Pero se dá použít na hromadu různých věcí, od efektů, tvorby objektů až k ořezávání.

Prvním krokem zřejmě bude zvolení nástroje, který se budeme učit ovládnout. Narovinu vám řeknu, že voleb je v menu 5, vás ale mohou skutečně zajímat pouze první dvě. Tři ostatní jsou tam pouze pro případ, že neznáte klávesové zkratky, s nimiž je však tvorba mnohem pohodlnější.

Po kliknutí na menu vidíte, že pero se volí stiskem tlačítka P (alespoň v základním nastavení). SHIFT+P můžete přepínat mezi perem a nástrojem cesta od ruky (hrozivý český překlad, ale jinak to asi nejde, můžete se s tím setkat jinde jako freeform pen tool), se zbylými třemi položkami menu ne, protože nejde o nástroje, ale, jak už jsem se zmiňoval, o ovládání pera.

S prvním kliknutím přichází první zděšení.

Nevím, jak to bude u vás, ale když já jsem poprvé klikl na pero, nevěděl jsem o něm nic a při pokusu s ním něco vytvořit jsem rezignoval, protože jsem nechápal, jak to vlastně funguje a co s tím můžu dokázat. Ale není důvod k obavám. Nyní popíšu pár základních úkonů, které byste měli provést, takže doporučuji nejdřív přečíst a poté vyzkoušet. Vezměte pero a klikněte někam do nového souboru.

Po kliknutí zůstal malý šedý čtverec. Jde o základní bod vaší budoucí práce s perem. Posuňte kurzor a klikněte na nějaké jiné místo, ale držte levé tlačítko stisknuté.

Poté jím na nějakou stranu pohněte.

Máte to co já? Fajn. Sem byste se mohli bez problémů dostat i bez tohoto článku. Ale co dál? Klikněte znova a uvidíte, že pero dělá věci, které vám napoprvé nebudou připadat moc přirozené.

Chtěli byste třeba, aby pero přesně sledovalo kurzor, nebo aby další čára nebyla prohnutá, ale rovná. Pokud se nechcete spokojit s nástrojem cesta od ruky, budete muset spoléhat na schopnosti, které se nyní naučíte. Ještě k cestě od ruky – pokud tento nástroj použijete, doporučuji ho používat spíš jenom s tabletem, nebo pokud jste opravdu zruční při práci s myší. On ten nástroj sice trochu vyhlazuje stopu, po které jste jeli s kurzorem, ale ne zas tolik, aby to vypadalo nějak zvlášť přirozeně. Ostatně na obrázku níže to můžete vidět sami.

Jenže, jak už jsem říkal a ostatně to vidíte na příkladu sami, tento nástroj není příliš vhodný ani přesný a stejně se dostanete k tomu, že budete chtít křivky upravovat. Nyní bych mohl upozornit na další volby nástroje pero, už víte, že máte možnost přepínat mezi 5ti položkami menu. Ale třetí a čtvrtá (přidávání a odebírání kotevních bodů) volba se dá jednoduše zaškrtnout v nastavení nástroje pero, jak vidíte na obrázku níže. Stačí zaškrtnout položku v menu a můžete kliknutím na již vytvořenou cestu přidávat další kotevní body. Hned předvedu.

Kliknutím tedy přidáváte i odebíráte (pokud máte zaškrtlou volbu) jednotlivé kotevní body. Pozor ovšem na odebírání, narozdíl od přidání bodu se tím naruší konstrukce ostatních bodů a jak můžete vidět, první a poslední fáze se od sebe liší – tím, že jsem „pouze“ přidal a poté odebral bod, který jsem nijak neposunoval ani jím neupravoval vytvořenou cestu, jsem ve fázi odebírání cestu změnil. K čemu by vám ovšem byly tyto vědomosti, pokud byste nebyli schopni si cestu upravit tak, jak chcete? Vráťme se zpátky k naší původní cestě. Zkuste podržet CTRL, kliknout na jeden z kotevních bodů a táhnout. Kurzor se vám změní tak, jako na obrázku níže a budete schopni s kotevními body manipulovat. Což by bylo ovšem trošku málo, takže to zdaleka není vše, co můžete dělat.

Kromě klikání na jednotlivé kotevní body můžete (a to je hlavní!) takto posunovat i pomocné linky, které určují, jak budou vaše křivky zaoblené nebo rovné. Sledujte na obrázku níže, kde je použit stejný postup (držení CTRL + manipulace s kurzorem) – stejně tak kromě obyčejného posouvání můžete měnit délku pomocných linek, což má jednoduše viditelný dopad na vaší cestu – v závislosti na tom, jak jste si body poskládali vedle sebe budou vaše křivky širší nebo tenčí. Tady je zkrátka nutné zkoušet – natáhněte si pomocné linky a sledujte, jak se co mění.

Než si zrekapitulujeme, co nyní umíme, zmíníme si ještě jednu velmi užitečnou (možná ne pro začátek, ale později ji budete mít rádi) funkci, která jde zapnout stejně jako automatické přidávání bodů. Bohužel narozdíl od nich je velmi nenápadně skryta a designéři GUI Photoshopu by měli dostat 25 na holou. Sám jsem při jejím hledáním (před nějakou dobou jsem to viděl na jednom videu a rozhodl se, že tak chci mít pero nastavené taky) strávil slušný čas a žádný článek, který jsem na internetu našel, mi nebyl schopen pomoct. Jde o automatické přidávání dalších bodů, ovšem ne podle klikání, ale tyto body se začnou přidávat vždy po vložení posledního bodu. Zjednodušeně: Kliknete, vložíte bod a poté, místo abyste přesunuli myš někam jinam a klikli znova, už při přesouvání myši se vytváří další část cesty, takže hned vidíte, jak to bude vypadat. Obrázek níže vám ukáže, kde to nastavit, vyzkoušet to už musíte sami, protože pro demontraci by bylo třeba videa. Na obrázku rozdíl nepoznáte. Nicméně po zapnutí této funkce to chce jistý cvik, ale zaručuji, že se vyplatí ji mít zapnutou.

A teď co umíme – umíme používat CTRL při posouvání bodů a pomocných linek. Ale co když potřebujete změnit jednom jednu linku a nechcete kvůli ní posunovat i s druhou linkou? Snadná pomoc. Mohli bychom použít poslední pátou položku z menu volby nástroje, ale než tam neustále jezdit (což je důvod proč jsem se rozhodl vypustit jejich používání už na začátku), použijeme raději tlačítko ALT. Podržte jej stejně jako předtím CTRL a posuňte si pomocné linky – narozdíl od CTRL nemá ALT vliv na kotevní body v tom smyslu, že by je přesouval. Ovšem to neznamená, že na ně neúčinkuje! Efekt ALT na kotevní bod můžete vidět, pokud jej použijete na jakýkoliv bod, který není na krajích vaší cesty. A cože to udělá? U kotevního bodu to odstraní dosavadní pomocné linky a umožná vám to vytvořit úplně nové. Takže nepoužívejte, pokud si nejste jisti, můžete si tím zničit jinak perfektně nastavené křivky. Obrázek vám vše jistě osvětlí lépe.

Tímto posunováním můžete přizpůsobit křivky tak, aby byly úplně rovné – stačí s ALTem posunout pomocné linky vodorovně s cestou.

Samotné držení ALT je sice mocný pomocník, nicméně tím oddělíte jednu linku od druhé. Je tu ovšem cesta, jak to napravit – prostě poté budete držet jak ALT tak CTRL. Ale musíte se trefit přímo na linku. Jinak tato zkratka ALT + CTRL funguje tak, že tím duplikujete celou cestu.

Jak vidíte, nejprve jsem normálně udělal oblouček. Poté jsem jednu linku oddělil za použití samotného ALTu, a nakonec jsem kombinací ALT + CTRL obě linky opět spojené otočil.

Teď něco ohledně použitelnosti – klikli jste náhodou během práce s perem vedle a z cesty vám zmizelo zobrazování kotevních bodů a zbyl vám z toho jenom smutný pruh? Žádný strach, stačí kliknout s držením CTRL na cestu a opět se vám zobrazí všechny kotevní body, usmívající se znovu k použití. Navíc, pokud jste s cestou přestali a chcete opět navázat dalším bodem, klikněte na poslední kotevní bod, který jste udělali, bez jakýchkoliv tlačítek, prostě jenom normálně klikněte – a máte to.

Což stále rozhodně není vše. Můžete také s CTRL kliknout mimo kotevní bod, mimo pomocné linky, někam do zaoblení křivky a stejně se vám bude křivka měnit, což může být také výhodné. Měníte tím vlastně jenom délku pomocných linek, bez toho, abyste měnili jejich pozici. Je dobré to vědět.

Takže, nyní znáte dost na to, abyste dokázali křivky měnit a upravovat podle svého. Ale co když byste chtěli všechno posunout, převrátit nebo něco jiného? Řekněme že chcete posunout celou křivku. Stačí podržet CRTL a myší vybrat všechny kotevní body. Poté klikněte někam na křivku (ne na kotevní body ani pomocné linky, musíte kliknout na křivku!) a můžete jí celou hýbat bez obav, že se vám něco posune. Vybrané kotevní body se barví tmavě, což můžete vidět na obrázku níže. K čemu nám to bude užitečné bude jasné v dalším odstavci.

Vědět, jak se liší vybrané a nevybrané kotevní body může být důležité, když nechcete všechno jenom posouvat, ale chcete posunout jen část bodů – není nic lehčího než držení CTRL a SHIFT (shift se tradičně používá při spojování více selekcí), vybrat více bodů najednou (klidně můžete CRTL a SHIFT na chvíli pustit a potom opět zmáčknout obojí a vybíral další body) – pak můžete buď opět použít posouvání kliknutím na křivky (klikejte ale v místech, kde jste vybrali kotevní body, jinak to nebude fungovat), nebo kliknete pravým tlačítkem a vyberete libovolnou transformaci – je skvělé, že ji můžete používat stejně, jakoby šlo o normální objekt, můžete s ní dělat, co se vám zamane, obracet, deformovat, nebo jenom posouvat. Z tohoto důvodu považuji transformaci určitě za lepší.

Poslední co potřebujete vědět je, jak se cesty zbavit. Stačí stisknout tlačítko delete na klávesnici (nebo pravým tlačítkem vyvolat menu a dát odstranit cestu). Jak prosté. Zavřením souboru nad cestou zdánlivě ztratíte kontrolu, nicméně při dalším otevření všechny cesty najdete v kolonce Cesty – ta je vedle Vrstev, ve stejném panelu. Máte možnost z cesty vytvořit vektorovou masku (více o maskách vám řekne další díl základů Photoshopu), klikněte pravým tlačítkem a dejte uložit jako vektorovou masku – vloží se vám do aktuálně vybrané vrstvy, není problém tuto masku přesouvat s vrstvy na vrstvu – pokud nemáte vrstvu, na které maska je, vybranou, zůstává skryta a neruší vás. Stačí na ni poté jenom kliknout, aby se zobrazily její obrysy, pokud je skryta pod dalšími vrstvami. Ideální, nemyslíte?

Problémy s tvorbou vektorové masky: Pokud máte volbu s maskou zašedlou, máte ji již vytvořenou. Maska je ona zakroužkovaná část na obrázků výše. A pokud jste masku normálně vytvořili a nic se nezměnilo, je to proto, že nemáte nic, co by maska vybrala. Viz příklad níže:

Nebýt toho, že je pod maskou štětcem vytvořený obrazec, neviděli byste ve změně masky nic nového.

Nu, bylo to tak složité? Určitě ne. Možná to nebylo zrovna nejzáživnější, ale věřte mi, že se vám to vyplatí. Tímto jsem vám předal ve zkratce skoro všechny základní znalosti pera, které aktivně používám. Uděláme si malou rekapitulaci, abyste se mohli přesvědčit, jestli jste pozorně četli, nebo jenom tupě prolétli text a nic neumíte. Další obrázek je sled animací, procházející tvorbou. Nejdřív si vytvořím pár bodů, které různě posunu za pomocí CTRL, potom ALTem posunu pár pomocných linek a na závěr použiji transformaci. Už to umíte také? Jestli ano, tak výborně a můžeme se přesunout k poslední části článku.

A teď něco k vyplňování cesty. Když si dáte na internetu vyhledávat o peru, v článku od každého joudy máte, jak vyplňovat stopy. Takže se pokusím na to opět jít trochu jinak. A stejně tak vám ukázat, k čemu všemu pero může sloužit. V kombinaci pár tahů perem, trochy štětců a pár efektů za pomoci stylů si můžete vytvořit takovouhle maličkost. Anebo něco víc.

V horní liště s nastavením nástroje si můžete zvolit, zda budete hned od začátku tvořit buď křivku, kterou můžete vyplnit, kdy budete chtít, nebo rovnou s plným tvarem ve vektorové formě (můžete ho tedy libovolně natahovat atd.) – osobně doporučuji spíš křivku, anebo tvar zprůhlednit tak na polovinu, protože výplň vám může mnohdy překážet. Rozdíl je také v tom, že plný tvar se vám rovnou uloží jako nová vrstva, takže pokud máte sklerózu a jinak byste si zapoměli uložit křivku ve vektorovém tvaru, je to pro vás dobrá volba.

Kromě toho je hlavní síla v možnostech vytáhnout či vyplnit vrstvu. Vyplnění je v podstatě totéž co začínat rovnou na vektorovém tvaru, takže nás teď může zajímat spíš vytáhnutí, díky kterému můžete vyrobit spoustu zajímavých křivek nebo zvláštních efektů. Vezměte si základní kulatý štětec o průměru řekněme 10. Při vytáhnutí máte možnost zvolit si ze všech možných nástrojů, takže expetimentování je jenom na vás! Ovšem maličkost – musíte si ty nástroje přednastavit, proto jsem mluvil o tom štětci :) Bohužel tu vazba na poslední chvíli nefunguje, vše musí být připraveno. A vypadá to potom takto, pokud máte u štětce zatrženou simulaci přítlaku. Takže máte pěkný tah perem. Což přináší ohromné možnosti – experimentujte, používejte zvláštní štětce, dělejte bláznivé stopy, jak se vám zlíbí. Díky Hamt-Athovi jsem také přišel na skvělý způsob, kterým tento problém obejdete. Stačí když budete mít nějakou cestu perem vytvořenou, poté stačí navolit příslušný štětec a stisknout ENTER. Takhle můžete bez problémů zkoušet různé štětce bez nutnosti přepínání mezi nástroji a otevírání dialogových oken.

Pomóc, ono to nefunguje! Od napsání článku se nakupila v komentářích řada dotazů, a hlavně na téma výplně štětcem. Pokud se vám možnost vytažení vůbec nezobrazí, je to proto, že nemáte vybranou žádnou vrstvu. Proto si nějakou vrstvu ze seznamu označte a až poté vyvolejte menu s možností vytažení.

Další z problémů byl ten, že lidem se při vytažení nesimuloval přítlak. Ukážeme si, v čem je problém. Jde totiž o to, jak je nastaven váš štětec. Vše řídí dynamika tvaru, konkrétně nastavení kolísání velikosti, které nastavte na přítlak perem (v případě, že tento problém máte, základní kruhové štětce tohle obvykle nastaveno mají).

A vše zas hezky funguje. Pro další informace o štětcích je zde článek, který se zabývá pouze jimi (další část základů Photoshopu a odkaz najdete na začátku článku v seznamu).

Což je jen špička ledovce, co se s tím dá dělat, ovšem psát o tom všem by vydalo na další článek a na to se mi již nedostává sil. Takže kromě možnosti tvořit vlastní tvary, kombinované se štětci všeho druhu, nebo vytažení cest všemi možnými nástroji se pero hodí jako velmi dobrá pomůcka při ořezávání obrázků. Dle mě je nejlepší kombinací pero + guma nebo rychlá maska. Prostě objekt v několika fázích obtáhnete, potom vyberete vámi vytvořená obtáhnutí a tyto nové selekce vymažete z obrázku, který ořezáváte. Zbytek začistíte gumou.

A jsme u konce. Tentokrát jsem psal opravdu s vědomím, že píšu o něčem, co by měl snad každý umět, protože pero je velice užitečný nástroj s mnoha možnostmi. Takže doufám, že jste si článek pořádně přečetli a hlavně že jste z něj pochopili vše. To asi bude přehnané doufání, tak se spokojím aspoň s většinou. A pokud jste zklamáni, že jsem vám nedal víc pokročilejších příkladů, co s tím dělat, nebuďte. Zkuste použít představivost a fantazii. O tom to celé je.

Sekce: Začátky